Koncepce oboru

1. Úvod

Farmaceutická historiografie, tj. farmaceutické dějepisectví je jedním z praktických odvětví farmacie, jehož funkcí je studovat vývojové proměny léčiv, léčivých přípravků a léků, tj. základních farmaceutických kategorií v jejich materiální podobě, a farmaceutických funkcí, tedy činností, osob a institucí, jimiž a v nichž uvedené kategorie vznikají a realizují své určení.
Výsledkem tohoto studia jsou pak racionální poznatky, jež získává a k formulaci soudů o vývoji celé farmacie i jejích částí využívá historie farmacie jako svébytná věda. Při studiu písemných i věcných pramenů jsou využívány metody, techniky a poznatky příbuzných oborů, jako archivnictví, knihovnictví a muzejnictví, které sbírají, uchovávají a odborně zpracovávají příslušné typy dokladů využitelné pro poznávání dějin farmacie. Rozmnožují tím soubor farmaceutických vědomostí i praktickou institucionální základnu farmacie o sbírky, muzea, historické knihovny a specializované archivy.

Farmaceutická historiografie (Farmhistoriografie) se považuje za součást historiografie zdravotnictví, také je úzce spojena s historiografií vědy a techniky, ale i s historií obecnou.

Člověk ve svém osobním či profesním životě, má-li dojít k smysluplným výsledkům svého konání, musí používat historického pohledu na své dosavadní skutky a jejich výsledky, musí zhodnotit to, co bylo a je, aby mohl činit nová rozhodnutí, kroky novým směrem. Historikové – nejen farmacie – si činí naději, že jejich poznatky pomohou obohatit znalosti příslušníků profese, příznivě ovlivnit jejich etický profil i kulturní úroveň.

2. Definice a náplň oboru

• Zpracovává běžnými vědeckými metodami dějiny odvětví farmacie (tj. výzkumu, výroby, kontroly, velkoobchodu, lékárenství, informatiky, organizace, školství, historiografie) v souvislosti s vývojem zdravotnictví a získané poznatky vyhodnocuje.
  Výsledky své činnosti uplatňuje především prostřednictvím odborných seminářů anebo publikací pro regionální nebo celostátní účely (Česká a slovenská farmacie, Praktické lékárenství aj.).
• Zajišťuje písemnou a fotografickou dokumentaci změn probíhajících v lékárnách. Získává písemnosti, které mají pro dějiny farmacie v daném regionu a odvětví rozhodující význam.
• Spolupracuje úzce s ostatními farmaceutickými odborníky, farmaceutickými fakultami,
  Českou farmaceutickou společností ČLS JEP, muzejními ústavy a místními archívy.
• Dbá o své další vzdělávání /Rozvíjí (prohlubuje) vzdělávání v oblasti historiografie a prohlubuje svoje vědomosti o již známé poznatky na úseku dějin lékárenství, farmacie a zdravotnictví v širším měřítku.
• Pečuje o sběr, ochranu, uchovávání a využití farmaceutických památek.
• Zaznamenává životopisy významných lékárníků daného regionu a odvětví.
• Zpracovává období vývoje lékárenství a celé farmacie, zaznamenává vzpomínky dnes žijících pamětníků.

3. Závěr

Pro uskutečnění výš uvedených cílů je nezbytné získávat také aktivní zájemce o obor, kteří by pomohli zachovat nepřeberné množství historického materiálu, který se u nás nachází dosud nezpracovaný a nepodchycený.

Především větší možnost publikace výsledků by měla být zárukou zvýšení prestiže tohoto oboru mezi širokou odbornou a laickou veřejností.