Tématem slavnostního kongresu, který se konal 7. – 8. prosince 2017 v Praze, bylo 230. výročí od narození celosvětově proslulého českého vědce Jana Evangelisty Purkyně (* 18. prosince 1787 v Libochovicích). Kongresový program se logicky opíral o mezioborovost odkazů Purkyňova díla, tj. od jeho badatelských objevů v obecné přírodovědě a medicíně přes filozofické aplikace až po zásahy do české politiky a poezie. Posloupnost jednotlivých sdělení vycházela z biografických dat (kromě historiků vystoupil např. i přímý Purkyňův potomek MUDr. Ivan Fišer, PhD.) a navázala přehledy z jeho originálních objevů a z jejich významů pro dnešní a budoucí vědu.

První den se konal na půdě senátu parlamentu ČR, druhý den v Lékařském domě. Farmaceuty, kteří pamatují farmakologické přednášky profesora Jaroslava Květiny, asi potěší, že k jednomu z úvodních vystoupení byl vyzván právě on jako letošní, tedy poslední laureát Purkyňovy ceny.  Měl tak příležitost vyjádřit svůj celoživotní obdiv k Purkyňově neopakovatelné osobnosti a k jeho prozíravému farmakoterapeutickému varovnému odkazu „ne sit medica gravior ipso morbo = aby léčení nebylo horší než sama nemoc“, které převzal jako své celoživotní profesionální krédo.

V dalších částech odborného programu, shrnujících „Purkyňovy zásluhy, objevy a dnešek“ odezněla i přednáška autorské dvojice prof. Pavla Anzenbachera a prof. J. Květiny „Purkyňovy stopy v lékových výzkumech“, ve které byly zmíněny i vazby J.E. Purkyně a farmacie.

Byla jsem potěšena, že jsem se mohla této mimořádně slavnostní a důstojné oslavy za Českou farmaceutickou společnost zúčastnit.

Jan Evangelista Purkyně měl velmi blízký vztah k farmakologii a farmakognosii, což jsou dodnes dvě profilující disciplíny při studiu na farmaceutických fakultách. Proto přečtení celé přednášky musí potěšit každého farmaceuta, který vzhlíží s hrdostí ke své profesi a její tradici.
 

PharmDr. Helena Rotterová, MBA
místopředsedkyně ČFS ČLS JEP

Fotografie: Michal Stavinoha